Transfer znalostí

Hodiny dějepisu coby „vtloukání“ jmen a letopočtů do hlav žáků se postupně stávají minulostí. Digitální doba totiž vnáší do výuky interaktivní a hravé možnosti. Příkladem je aplikace HistoryLab, kterou už používá více než 1500 učitelů v Česku. Další rozvoj vzdělávací pomůcky podpořil PRAK, Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR. Jak pomůže k jejímu využívání i proč je důležitá historická gramotnost, vysvětlují Anna Macourková, Vojtěch Ripka a Martin Štefek z projektu HistoryLab: dílna pro archiv i školu řešeném na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Koncem dubna bylo otevřeno, na české poměry unikátní, translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon. Na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kam se přesune preklinický výzkum s cílem přiblížit nadějné molekuly vývoji léků.

11. ročník Národní konference transferu, konané pod záštitou spolku Transfera.cz, programově navázal na lednové představení jednotlivých opatření reformy transferu a nabídl diskuzi k aktuálním otázkám přenosu vědeckých výsledků do praxe. V Brně vystoupila také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která více než 130 zástupcům odborné komunity přijela prezentovat základní body reformy.

Abychom z vědy profitovali, je třeba jí vytvořit co nejlepší podmínky – v opačném případě nelze od výzkumných institucí čekat „zázraky“. Na tom se shodli aktéři LXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který se konal 16. dubna 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Nejen podle vedení Akademie věd ČR, ale i politiků, kteří na jednání vystoupili, bychom proto měli navyšovat institucionální financování a výrazněji podporovat přenos výsledků do praxe.

V rámci série diskuze TT Actual se uskutečnilo setkání s cílem prodiskutovat reformu transferu, které zorganizovalo Centrum transferu Akademie věd ČR. Ministerský aparát jede na plné obrátky. Není divu, vždyť téměř do roka se naplní známé pořekadlo o zúčtování, resp. skončí mandát této vlády.

V současné době, kdy svět prochází neustálými změnami a vývojem, se stává klíčovým aspektem pro vědeckou a výzkumnou komunitu nejen generování nových poznatků, ale i jejich efektivní transfer do praxe. Právě proto přichází na scénu Reforma transferu - téma, které má zásadní význam pro budoucnost výzkumných institucí, transferových ekosystémů, a celkově pro posilování inovačního potenciálu naší společnosti.

„Hlásám to, že každý podnikatel, který si uvědomuje, že by to tady mělo fungovat lépe, ať proboha nepíše petice na ministerstvo, ale něco pro to udělá. Za své peníze dokáže něco změnit mnohem efektivněji, než kdy dokáže stát. Když se rozhodneme postavit školu, tak ji do roka máme. Každý, kdo má peníze, si může dopřát ten úžasný luxus, že něco změní k lepšímu,“ říká Dalibor Dědek, podnikatel, mecenáš a zakladatel skupiny firem Jablotron.

V poslední době bylo vyhlášeno několik zajímavých výzev, které nabízejí podnikům a výzkumným organizacím možnost podpory a rozvoje. Tyto iniciativy se zaměřují na posílení inovace, ochranu duševního vlastnictví a podporu malých a středních podniků.

Rozvoj inovativní metody pro výuku dějepisu, transfer technologie kompaktní optické pinzety nebo vyvinutí modelu poskytování dat o klimatické změně. I tyto vědecké záměry podpoří druhé kolo Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR, zkráceně PRAK. Celkem letos pomůže rozvíjet jedenáct projektů částkami v řádu statisíců korun.